čtvrtek 2. ledna 2014

Jak na regionální geografii IV. – vzdělávání prostřednictvím blízkého regionu (náš mikroregion)

V předešlých článcích věnovaných regionální geografii jsme se věnovali regionům na globální, nadnárodní, národní a makroregionální úrovni, ale je nutné a velmi přínosné se věnovat i místnímu regionu (mikroregionu, místu bydliště, obci apod.). Jistě i vy ve svých hodinách dáváte tomuto učivu dostatečný prostor, ale ten se velmi často zužuje pouze na tradiční výuku o místním regionu – vlastivědnému popisu daného území – které je sice potřebné, ale mělo by být rozšířeno o další pohledy, postoje, dovednosti, zkušenosti, názory a vztahy… Na blízkém příkladu žáci lépe pochopí komplexní a variabilní obraz regionu s jeho specifiky. Mohou získat pozitivní vztah k prostoru, ve kterém žijí, a lze tak předpokládat, že se v budoucnu budou s tímto územím lépe identifikovat, podporovat a podílet se na jeho dalším rozvoji. Tedy vztah k místu, ve kterém žiji (lásku, úctu, radost, hrdost) a tím zachovávat svůj region pro budoucí generace…

Co je místní region?

Definovat globální, národní region nebo makroregion pro nás většinou není nic obtížného. Vždyť jde o jasně vymezené území (kontinent, světadíl, hranice státu, úmoří, povodí, klimatickou oblast, administrativní jednotku apod.). Máme-li ovšem vymezit region, v němž žijeme, jeho jasnou hranici na mapě nenajdeme a naše představy o jeho podobě se budou odlišovat. Jinak budou místní region vnímat jeho obyvatelé (jinak děti, dospělí), jinak turista nebo návštěvník, jinak člověk, který se zde narodil nebo přistěhoval. Vnímání místního regionu se může měnit v prostoru i čase (mohou vznikat, vyvíjet se i zanikat), podle našeho vnímání a „novým“ vztahům k regionu. Podle finského geografa A. Passiho probíhá utváření místního regionu ve čtyřech stádiích (které můžeme využít v dalších aktivitách se žáky):
  • v první fázi získává území prostorový tvar (krajinné vymezení, hranice území),
  • ve druhé fázi se vytváří symbolika (název, znaky a další symboly území).
  • třetí fáze přináší vznik regionálních institucí, organizací reprezentující region (např. sdružení, spolky, místní muzea aj.), 
  • v poslední fázi je již region plně zakotven jak v prostoru, tak zejména v povědomí obyvatel, uvnitř i vně regionu (Heřmanová, Chromý a kol. 2009).

Příklady k vnímání vlastního regionu

Naše obec v systému regionů

Na území Česka je na základě různých kritérií možné vymezit množství odlišných regionů. Vašim úkolem je zařadit vaši obec podle níže uvedených kritérií. K řešení využijte školní atlas ČR a další zdroje informací.

1) Fyzicko-geografická regionalizace: geologická stavba, geomorfologická subprovincie, členitost reliéfu, povodí, úmoří, klimatická oblast, půdní region, vegetační stupeň, ochrana přírody atd.

2) Socio-geografická regionalizace: obec, obec s rozšířenou působností, okres, kraj, NUTS, jazykové regiony, zemědělská oblast, místní spolky a organizace atd.


Vymezení vašeho regionu

Nová regionální geografie klade důraz na subjektivní vnímání regionu, podle ní každý z nás vnímá svůj domovský region rozličně. Různé názory na vymezení regionu naleznete i ve třídě. Zjistěte, do jaké míry se spolužáci shodují na vymezení vašeho domovského regionu, respektive regionu školy (např. Nachází-li se škola v Napajedlích, pokuste se vymezit region Napajedelsko apod.).


Příklad jak jednoduše vymezit jádrovou oblast regionu Napajedelsko pomocí mapy.cz.

1) S pomocí mapy vypište každý individuálně názvy 15 obci, které dle vašeho názoru jsou součástí vašeho regionu. Uvedené obce také zakreslete do mapy vašeho regionu (vytvořte soupis obcí, vytvořte mapu regionu).

2) Ve skupině porovnejte soupisky obcí v seznamu a na mapě – barevně je rozlište (všechny obce = 100% shoda, většina žáků = 50-99% shoda, méně než polovina žáků = méně než 50% shoda).

3) Diskutujte o zařazení regionů. Vytvořte soupisku faktorů, které ovlivnili výběr obcí. Na jeho základě diskutujte mezi skupinami a případně seznam doplňte.

4) Závěrem sestavte žebříček těchto faktorů. Od nejvýznamnějšího, po nejméně významné. Pořadí faktorů vyznačte do konečného soupisu.


Mentální mapa místního regionu

Mentální mapa e grafické vyjádření představ člověka o geografickém prostoru, jeho kvalitě nebo uspořádání. Nejde o zachycení reálného prostoru, ale jen o jeho subjektivní odraz ve vědomí člověka. Mentální mapa tak vyjadřuje osobní vymezení daného prostoru, což lze velmi dobře využít v regionální geografii.

Do prázdné mapy s vyznačenými sídly nakreslete hranice vašeho regionu tak, jak toto území sami vnímáte. Srovnejte ve dvojicích či skupinách takto vytvořené mentální mapy. Diskutujte o tom, jaké území tvoří jádrovou a periferní oblast, jaké faktory rozhodly o výběru tohoto území, která obec tvoří centrum celého regionu, které významné lokality se objevili ve vaší mentální mapě atd.

Regionální identita

Za hybnou sílu při formování regionu a nezbytnou součástí jeho existence se označuje vztah lidí k území, jejich regionální identita.

Okopírujte si obecně zeměpisnou mapu ČR nebo vašeho kraje. Do mapy vyznačte území, které by jste mohli nazvat "region mého domova". Co považujete za symboly (typické znaky) vámi vymezeného území? V čem je podle vašeho názoru tento region jedinečný? V čem se nejvíce liší od sousedních oblastí? Pomocí obrázku se pokuste specifikovat, na co konkrétně být ve svém regionu opravdu hrdí. Shodují se vaše odpovědi s odpověďmi vašich spolužáků? Ze vzniklých odpovědí mohou vzniknout podklady pro další práci s daty, diskusi, srovnávání apod.


Toto jsou pouze příklady složek regionální identity. Můžete si vytvořit svou vlastní kategorizaci.

Regionální sounáležitost

Zviditelnění regionů prostřednictvím propagace svébytné regionální kultury, jedinečného kulturně-historického dědictví, osobností, hospodářských úspěchů či ekonomického potenciálu bezesporu přispívá k pozitivnímu upevňování regionálního vědomí obyvatel a formování regionálních komunit (hrdost, zájem), ale na druhé straně vede k růstu napětí mezi regiony a určitě neposiluje pocit sounáležitosti obyvatel silnějších (vyspělejších, bohatších) regionů s obyvateli ekonomicky slabších a zaostalejších oblastí. Na aktivitě si můžete vyzkoušet jaká je právě vaše sounáležitost s různými regiony v Evropě.

Pokuste se zjistit, jak silný pocit sounáležitosti cítíte s regiony různých měřítek. Uspořádejte ve třídě anketu. Přiřaďte k následujícím tvrzením hodnotu, kdy 1=ANO, 2=SPÍŠE ANO, 3=SPÍŠE NE, 4=NE.
Cítíte se být především obyvatelstvem (naší/našeho): 
Vytvořte graf četnosti jednotlivých odpovědí a nad výsledky ankety diskutujte. 

Vytvořte vlastní mikroregion

Pomocí tohoto postupu se pokuste vytvořit vlastní místní region (mikroregion) využijte fáze vývoje regionu dle A. Passiho (viz. odstavec: Co je místní region?):

1) Vyznačte oblast svého regionu na mapě nebo plánu města (využijte tištěné nebo elektronické mapy). Vyznačte v mapě významné prvky, které jsou symbolické pro váš region.

2) Jak byste pojmenovali váš vytvořený region? Uveďte tři prvky, které symbolizují region? Jak byste je využili pro propagaci regionu? Pokuste se na tomto základě vytvořit symboly regionu (logo, znak, vlajku).

3) Vytvořte instituci, která bude stát v čele vytvořeného regionu. Jaké cíle bude vaše instituce mít (rozvojové cíle regionu, na čem budete spolupracovat, jak budete region propagovat atd.)? Jaké další spolky mohou vzniknout při zrodu nového mikroregionu (muzejní spolek, folklórní soubor, sportovní tým, produkty s regionálními specifiky apod.)? Jak zabezpečit finanční potřeby pro vzniklý region?

4) Jak dále propagovat nově vzniklý region, aby se dostal do širšího povědomí obyvatel uvnitř i vně regionu? Jaký pocit jsi měl na začátku a v průběhu tvorby vlastního regionu? Co nového jste se dozvěděli? S jakými pocity uzavíráte celou práci?


Jak sami tušíte, tato práce nabízí celou řadu možností, se kterými mohou žáci nadále pracovat. Například: tvorba informační mapy nově vzniklého regionu, tvorba propagačního letáku, foto prezentace regionu, tvorba webového portálu mikroregionu, tvorba dotazníku pro obyvatele žijící uvnitř i vně regionu, grafická tvorba loga regionu, práce se statickými zdroji informací, vyhledávání potřebných dat a jejich následné zpracování, zjištění legislativních postupů při vzniku mikroregionu v ČR, SWOT analýzu regionu atd.

Použité zdroje:
Geografické rozhledy, ročník 23 (2013/2104), číslo 2.
Geografické rozhledy, ročník 19 (2009/2010), číslo 1.
Dnešní svět, ročník 2013/2014, číslo 2.
http://www.jackdaniel.cz/mentmap/
E.Heřmanová, P. Chromý a kol. (2009): Kulturní regiony a geografie kultury. ASPI, Praha, 348 s.